close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Staň se legendou!

Kap. 5 - Začátek Konce?

30. července 2008 v 19:49 |  Příběh
MarduX
Zprudka se probouzím a hledím do naprosté tmy. ,, Už zase ten sen!sakra!Co to asi znamená?" říkám si sám pro sebe.[Děje se něco]Ptá se mě Brej a skáče mi do klína, nebýt jeho očí, ani bych ho v té tmě neviděl,[Ne… nic… jen jsem noční můru.].Buch buch.Něco klepe na okno zprudka vstávám a přistupuji k němu, ale nic nevidím " Serden Moon" (Prozření) okamžitě začínám vidět , sice mírně namodrale ,ale přát lepší než nic. Za oknem stojí Radek. Otevírám okno ,, Pane bože co tady děláš!" ,, Potřebujeme pomoct!" ,, Počkej ." Rychle se oblékám a vycházím ven, Radek už na mě čeká u vchodu. ,, Rychle pojď!" bez dalších slov běžíme do citadely a v ní pak do jídelny. Je tam spousta lidí, většina z nich v brnění. ,, Ano jsou už asi pět hodin cesty od Dlouhé zdi!" ,, ale jak je možné že se dostali tak bl…" hovor mezi Radkem III. a rytířem utichá ,, Á Marduxi Dost , že jdeš!",, Co se děje že jet tady takový poprask?" ptám se ,, Naši hraničáři zjistili, že se k nám blíží skřetí armáda!" mlčím, nevím co říct,, No a musíme se okamžitě připravit na boj!" Dokončuje za Radka III. král Filip.,, Takže to znamená…" Říkám a dokončuje to za mě David ,, Že Skřeti začali válku, ve které máme malou šanci na výhru!" Všichni zmlkli a nastala děsívá chvíle ticha. ,, Musíme povolat každého kdo může bojovat!" pokračuje Radek III. tři rytíři kývli a vyběhli ven. ,, Měli by jsme se jít také připravit!" Dodává Filip. Venku se rozeznívá poplašný zvon, a hned po tom začíná venku vše ožívat. Všude se mihotají pochodně a je slyšet křik. Všichni posthumě opouštíme jídelnu. Vydávám se rovnou do kasáren.
,,Marduxi co se děje!" Ptá se mě Michal,, blíží se k nám skřetí vojsko!" ,,Cože?" nemůže tomu uvěřit Martin.,, Jen klid, běžte se připravit… Protože začíná válka!" rychle odběhnu do svého pokoje, beru Dva pláště Bojových mágů [Co se děje?]ptá se mě Brej[Blíží se skřeti!Zůstaň tady a nikam nechoď!]. Vybíhám ven
,, Tady máte něco ode mě, a myslím že se to teď bude hodit" hážu bratrů pláště. Ti se na sebe významně podívají a utíkají k sobě.Já se jdu taky rychle převléct, oblékám si plášť a na něj kožený černý krunýř. Z poličky jsi beru Dva, nové, meče, zdejší kovář je dokonale vyvážil, vypadají moc hezky, jsou skoro jako elfské. Do boty si dávám terčovku (vrhací dýka) a vycházím ven. Je tam velký zmatek, každý někam utíká.Branci pro zbroj, rytíři k dlouhé zdi.

Už pomalu začíná svítat když mě bratři konečně našli. Vyrážíme na cestu. Mnoho lidí si na nás ukazovalo a ustupovali,někteří se i mírně uklonili. Cítil jsem z nich strach a respekt.
Už jsme konečně dorazili na místo,, Běžte nahoru a nejděte si nějaké místečko na hradbách, já hned dojdu" chvíli se dívám jak odcházejí a pak se vydávám za králem Radkem. ,, Marduxi, vadilo by ti , kdybys ses ujal velení našich mágů a kněží?",, Když chcete, tak se toho rád ujmu" ,, Dobře takže…" ,, Radku! Nemůžeš mi zakazovat bojovat po boku svých lidí!" říká z dálky Královna Ianura , po boku jí stála Isu a na druhém, Nějaká Drujdka ,, Ale paní! Nemůžu si dovolit ryskovat to že se vám něco stane!",, O svém životě rozhoduji pouze já a ne ty!" S těmito slovy odešla na hradby. Radek se na ni přísně podíval a pak odešel, úplně na mě zapomněl. Pokrčím rameny a jdu za bratry. ,, Zdravím tě!" ozve se mi za zády ,,Ahoj Dene!" Zdravím ho. Je oblečený ve svém starém brnění Archelanských rytířů a v ruce drží čtyři luky a toulce s šípy,, Na vezmi si to, bude se ti to hodit." Podává mi luk a toulec, vděčně si ho beru,, Díky" beru si od něj ještě jeden,, Ukaž pomůžu ti s tím" Společně vystupujeme na hradby. Bratři na nás čekají těsně u brány. Den jim rozdá Luky a toulce.,, Tak a teď ať si klidně přijdou." Poznamenal Den. Hradby se začínaly plnit. Na východě jsem zahlédl i nějaké elfi!
Už stojíme aspoň půl hodiny, když se ozve strašný zvuk, jako když skřípe železo. Rachot pořád neustával, už jsem si držel uši jak mě bolely, když to utichlo, v dálce se objevil oblak prachu. Už jsem vyděl i nějaké skřety.Najednou se ze západního konce hradeb ozval křik,,ZAKLETÍ! JSOU S NIMI I ZAKLETÍ!" sakra! Čarodějové nám tak leda stíží práci! Už je vidím také letí na těch podivných tvorech,, Jako z mého snu!" vydechnu téměř neslyšně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.