Den
Celou cestu nemůžu odtrhnout oči od svého prince.Jeho kouzla mě úplně fascinují, podle mě je hodně hodný, už jen jak pomáhá ostatním a jak se stará o svého draka, ta maska bojových mágů se k němu vůbec nehodí, ale i tak je podle mě ten jeden z mála lidí, kteří v tomhle oboru dokonale vynikají, je dokonce lepší než velmistr z města rytířů, a to už je co říct! ,,Dene?" se zamyšlení mě probouzí hlas mého nejlepšího přítele Dominika ,,Co potřebuješ?" ,, už 9. den jedeme odrána do večera,ani půl dne jsme nestrávili odpočinkem!Lidi jsou unavení. Musíme si odpočinout!" ,,Ne žádný odpočinek, už nám zbývá ujet 3 dromdy (1 dromd = 2,5 km) k pohodlné posteli!" Dominik jen kývl a šel říct správu ostatním.,,Do Dluna! Zakletí! A míří k nám!" Sakra! Kdyby mi ten vůl alespoň řekl kolik jich je! ,,Dene!" ozve se mi za zády.Otočím se a vidím jak se k mě žene Mardux s bratry.,,jeďte napřed,mi se jich zbavíme, podle toho co jsme zjistili mezi nimi není ani jeden čaroděj!Tihle si neumí ani pořádně zastřít mysl.Měli bychom je zlikvidovat ještě něž se k nám dostanou." Chvíli jeho nabídku zvažuji a pak dám povel k odjezdu. ,, Dene vezmi s sebou prosím Breje." Beru si od něj Breje a pobídnu koně. Snad se jim nic nestane!
Mardux
Při slézání z koně se málem přizabiji o kluzký kámen, nebýt Martina tak se už valím ze strmého konce. ,,Není ti nic? Ptá se Martin zatím co se mi snaží najít sponu na plášť. ,, Dobrý nic mi není,a na tu sponu se vykašli, nebo se nestihneme připravit na kouzlo tří." Ale to už mi ji podává,rychle si nasazuji plášť a jdu si stoupnout do rohu trojúhelníku, který zatím nakreslil Michal do hlíny.,, Tak co?můžeme začít?"ptám se a ohlédnu se po rychle se blížících zakletých.,, Jo mužem začít"odpověděli jednohlasně" , s kouzlem začal Michal, Postavil se do podoby Feva souhvězdí které svítilo při jeho narození, vytáhl lahvičku s maroliou (bylinou která mé schopnost znehybnění.)
Nepřátelé jenž se ke mně blíží, kouna un daka lzu lön
rychlostí velkou , jukge sedra
ať se na místě zkamení Redazo kloud hrrde
Lahvička se mu v ruce sama otevřela a začal z ní vycházet mírně nahnědlý dým.Po jeho slovech ihned začal Martin.Ten vytáhl dlouhé nádherné pero fénixe a začal:
(Ti jenž jsou zkamenělí,) ju un lür hrrde
(Ať v ohni jsou sžíráni) re qen lama tuhda
(Jejich meče ať se roztaví) uch perja reda fcool
Pero fénixe vzlétlo do vzduchu,začalo hořet a smíchalo se s dýmem.Teď jsem neřadě já. Stoupám si do podoby Mnaje, hvězdy, která chrání, vytáhnu křišťál a začnu:
Po ohni ať je Blu lama repre
Voda spláchne rteu klaje
Pod ní i kámen praskne kyb kls hrrdu shul
Po těchto slovech se, ale nic nestalo!To není správně, určitě ne!Rychle zaklínadlo zopakuji,ale pořád nic.Zkusil jsem to ještě jednou ale hned se mi dostalo vysvětlení. Zezadu do mě uhodila velká ohnivá koule a já odletěl několik metrů daleko,dopadl jsem hlavou na větev,potom jsem se ještě chvíli kutálel a pak jsem ztratil vědomí.Poslední na co si pamatuji je jen strašný řev Breje.
Michal
Kouzlo se pořád nedaří! Čím to může být? Co to je, něco mě oslnilo.Mardux vyletěl vysoko do vzduchu a dopadl na kámen. Sakra ti proradní zakletí! Určitě uvolnili mysl a dělali že nejsou čarodějové! Jak jsme se mohli tak napálit! ,,Martine jsou to čarodějové!" ,,Já vím!" Křikl v odpověď a tasil meč. V mžiku jsme se pustili do boje. Během chvíle mě polévala horké krev, ale naštěstí nebyla moje! Bylo jich strašně moc a všichni byli moc dobří, Bojovali jsme sotva půl minuty a já už padal únavou a pomalu jsem upadal v zoufalství. Koutkem oka vidím jak Martin padá k zemi Jeden zakletý se napřáhl aby mu uštědřil poslední ránu, ale Martin ji odrazil. Vzduchem se začal rozléhat zvuk trubky a během chvíle do boje vběhlo několik elfů, bylo to poprvé co jsem nějakého viděl, teda aspoň živého ne. Byl sem natolik zaneprázdněný elfy že mě málem zasáhla ohnivá koule. Mrštně jsem uskočil a koule trefila zakletého který se ke mně řítil zezadu Byl to nechutný pocit, když na mě dopadli kusy masa. Boj už netrval dlouho, elfové ukázali že jsou to mistři a ničily zakleté ve velkém. Jakmile boj skončil, Elfové začali utíkat do lesů ,,Vraťte se!" zavolám na ně, ale oni se ani neotočili, ale teď není čas se jimi zaobírat, protože pod Marduxvou hlavou se začala vytvářet velká kaluž krve, byl to hrozný pohled. ,,Martine musíme ho dovést ke družině!" ,,Já vím, myslíš že to přežije?" ,,Nekecej a pojď mi s ním pomoc!"Když jsem došel k Marduxvy, tak se na mě vrhl Brej (Co s ním je!? Proč se nehýbe!) rozeznělo se mi v hlavě jako zvon,, Jen klid Breji! Mardux bude v pořádku, rozumíš?"
Den
Po chvíli jsem nařídil, aby se vojáci zastavili. Snad se jim nic nestalo! Zní mi pořád v hlavě, proč Brej zařval a utekl? ,,Pane,už se vracejí! A mají zraněného!" zraněného? Jak to? Co se mohlo stát? Už to vidím, tři jezdce, dva sedící a jednoho ležícího na svých koních, jak se pomalu noří z mlhy jako nějaké přízraky. S hrůzou zjišťuji že ten ležící je Mardux! To není možné, tet´, když jsme ho našli nesmí umřít! ,,NASEDAT!" zaburácím, takhle rychle jsem ještě svou družinu nasedat neviděl ,,Dva běžte pomoc princi! Máme málo času!" ,,Co se stalo?!" ptám se ještě na dálku dvojčat ,,Maskovaní čarodějové!" Odpověděl mi Martin ,, Jak je na to?",,Ztratil hodně krve!" Jen kývnu a vyrážím.
Jedeme až moc pomalu, pořád popoháním vojáky, snaží se co nejvíc popohánět koně, ale ti už téměř padali únavou. Pohled na Marduxe v bezvědomí mě sžíral zaživa, chvílemi dokonce nedýchal tak dlouho že sem si myslel že umřel, ale vtom se zhluboka nadechL a já s ním. Porozhlídnu se kolem sebe, ano už jsme blízko! Už jen ten kopec a jsme tam! Jedu na vrchol kopce, pomalu vidím za něj, na obzoru se mi pomalu objevují vysoké věže, spojené nádhernými bílými hradbami, Sem tam se na nich objevil voják s lukem a pozorně si prohlížel okolí. A teď už vidím i bránu. Velkou, nádherně zdobenou bránu, elfské slova vyryté na tisovém dřevě, bránu učinily téměř nezničitelnou. Postupujeme dál, ani před bránou nezastavujeme, už dávno víme, že se před námi otevře.
Martin
To není možné, jak jsme mohli být tak hloupí, několik čarodějů a mi si nevšimli ani jednoho! A co jsme mladí a zatím živí, tak se můžeme ještě poučit. Za mnou bouchly dveře. Rychle se otáčím a vidím malou stařenu. ,, Tak co jak mu je?!" vyhrknu. ,, Ano vypadá to že bude v naprostém pořádku. Ani otřes mozku nemá." ,, No víš Nejdřív bych musel ten mozek mít." Ozvalo se zpoza pootevřených dveří. Opravdu mi spadl kámen ze srdce. Je úplně v pořádku! To už vyšel ven se širokým úsměvem. Rychle si sním jdu podat ruku. Po se s nim hned pozdravil i Michal. Den byl někde venku. ,, Výš jaký j …" Toto už jsem nedořekl protože se chodbou řítil Brej a vydával zvuk připomínající pískající konvici. Skočil po Marduxvi, ten ho jen tak tak chytil. Chvilku se dívali jeden druhému do očí, a pak Mardux Breje objal s takovou láskou, jako by to bylo to nejcennější co má. Opravdu by mě zajímalo co si asi můžou říkat.
Mardux
,, No víš Nejdřív bych musel ten mozek mít." Nemohl sem si odpustit. Nasadím zpola nucený smích a vycházím ven. Trochu mě oslnilo slunce, ale i tak jsem rozpoznal Martina jak se ke mně řítí, pozdravil jsem se s ním a po něm hned s Michalem. Chtěl jsem se zeptat na Breje, ale Martin začal první ,, Výš jaký j …" ani sem mu nevěnoval pozornost, protože se mi v hlavě rozezněl Bejův hlas, plný radosti něco nesrozumitelně mlel. Vyběhl z chodby, a skočil mi do náruče, ruce mě ještě bolely, takže sem měl velký problém ho udržet. [Promiň, Bolelo to moc?][Nic se nestalo, Bolelo mě to jako tebe, ale horší byl ten strach!] nemůžu se udržet a pořádně jej objímám, jeho tělo krásně hřeje, šupiny má hladké jako sklo. Cítím jeho hlavu na svém rameni. Snad tě nikdy neztratím!
Fluoxetine Want To Buy Virginia Amoxicillin Allergic Reactions Viagra Wikipedia <a href=http://yafoc.com>propecia hipertension</a> Bladder Infection Zithromax Cialis Tiene Efectos Secundarios